Snížená a oslabená imunita, imunitní systém

Na tomto místě stručně vysvětlíme, jak celý náš imunitní systém vlastně funguje a jaký na něj může mít colostrum vliv. Obecně můžeme imunitu rozdělit dle dvou kritérií.

Imunita vrozená a adaptivní

Vrozenou (nespecifickou) imunitu získává dítě od matky. Tohoto typu imunity se účastí převážně fagocyty – makrofágy a neutrofily, které pohlcují bakterie a jiné částice. Svou roli sehrávají i mechanické bariéry – pokožka a sliznice. Složky vrozené imunity nejsou většinou velmi specializované, tvoří jakousi základní bariéru pro ochranu organismu. Reagují na typické látky, které se vyskytují na povrchu bakterií.

Adaptivní (získaná, specifická) imunita se uplatňuje tehdy, dojde-li k infekci organismu (prolomení první bariéry). Nástup adaptivní imunitní reakce trvá řádově několik dní (okolo pěti). Tento způsob obrany má ale velkou výhodu. Tělo si zapamatuje určitý antigen, který reakci vyvolal a příště je při styku s tímto antigenem mnohem účinnější (princip očkování). Nástrojem adaptivní imunity jsou B-lymfocyty produkující protilátky.

Látková a buněčná imunita

Oba dva typy jsou součástí jak vrozené, tak adaptivní imunity. Vykonavately buněčné imunity jsou bílé krvinky. Těch rozlišujeme několik typů. Fagocyty zajišťují v lidském těle jednoduchou nespecifickou imunitu, zatímco lymfocyty používají k usmrcení vetřelců daleko složitější metody. Bílé krvinky zrají hlavně v kostní dřeni a brzlíku. Nedostatek bílých krvinek se projevuje jako snížená imunita (imunodeficience).

Zvýšená produkce zase může způsobovat různá autoimunitní onemocnění, jako je například revmatoidní artritida, nebo roztroušená skleróza. Při té napadá organizmus svůj centrální nervový systém (mozek, mícha, …), likviduje mielynovy pochvy (ochranný obal výběžků neuronů – nervových buněk) a tím zabarňuje prostupnosti nervů. Roztroušená skleróza je velmi vážné onemocnění, které se může projevovat prakticky všemi neurologickými symptomy od mimovolných pohybů až po psychózu či epilepsii.

Látková imunita je tvořena protilátkami – imunoglobuliny. Ty se vážou na antigeny (bakterie, viry, plísně) a poškozují ho. Dále sem patří tzv. komplement, což je soubor sérových a membránových proteinů, které označují cizorodé částice a způsobují zánět.

Jak působí colostrum

Colostrum je bohaté na výše zmíněné imunologicky aktivní látky. Důležitý je zvláště vysoký obsah imunoglobulinů. Navíc colostrum obsahuje i regulační látky (polypeptidy bohaté na prolin), které se starají o to, aby bylo imunitních látek správné množství, a tím oslabuje autoimunitní onemocnění. Colostrum je vhodné pro prevenci chorob a autoimunitních onemocnění. Velmi účinně a rychle působí i při stavech akutního onemocnění, při kterých je v našem těle oslabená imunita.