Srovnání účinků Colostra a Gentamicinu na novorozenecký zánět spojivek (ophthalmia neonatorum)

název (cs)	Srovnávací studie účinků colostra a Gentamicinu na organismy způsobující novorozenecký zánět spojivek (ophthalmia neonatorum).
název	A comparative study of the effects of Colostrum and Gentamicin on organisms causing Ophthalmia neonatorum.
publikace	Journal of the Nigerian Optometric Association (JNOA) 2010, vol. 16;6-10	ISSN	0795-0039
autoři	Ebeigbe JA; Osaiyuwu AB	vydáno	2010-05-24
pracoviště (UK)	Department of Optometry, Faculty of Life Sciences, University of Benin, Benin City, Edo State, Nigeria.
e-mail	jenniferebeigbe@yahoo.com
odkaz	http://www.ajol.info/index.php/jnoa/article/view/56620/45048
překlad	Jan Mizera	datum	2013-05-11

Ophthalmia neonatorum je druh zánětu spojivek, vyskytující se u novorozenců, nastávající během prvních 28 dní života. Může být hlavní příčinou slepoty u novorozenců. Cílem této studie bylo zjistit, zda má colostrum (mateřské mléko) nějaký vliv na organismy spjaté s ophtalmia neonatorum a porovnat tento vliv s účinky gentamicinu, což je komerčně dostupné antibiotikum. Od 100 novorozenců, vykazujících symptomy, jsme setřením spodních vrstev spojivky získali 102 vzorků, stěry byly poté analyzovány pod mikroskopem.

Věk novorozenců se pohyboval v rozmezí od porodu do 10 dní, průměrný věk byl 5,80 dní. Vzorky byly kultivovány, při teplotě 37 °C po dobu 24 hodin, v předem označených agarových miskách, vysušených v peci. Misky s čokoládovým krevním agarem byly inkubovány přes noc, poté byly ty plátky, které vykazovaly nárůst, rozetřeny do proužků a dále po dobu 24 hodin sub-kultivovány při 37 °C. Agarové misky nevykazující nárůst byly dále inkubovány po 24 hodin při 37 °C, poté byly ty, které vykazovaly nárůst, sub-kultivovány kvůli purifikaci. Vzorce citlivosti vůči antibiotikům byly stanoveny za použití kruhového difuzního testu

Po kultivaci a nárůstu různých mikroorganismů bylo zjištěno, že: 65,60 % byl Staphylococcus aureus; 22,90 % byl Streptococcus spp; 9,40 % byla Escherichia coli a 2,10 % byla Neisseria gonorrhea. Inhibiční účinky gentamicinu na kauzativní organismy byly: Staphylococcus aureus 60,30 %; Streptococcus supp 72,70 %; Escherichia coli 100 % a Neisseria gonorrhea 100 %.

Colostrum mělo inhibující efekt na 2 izolované organismy (Staphylococcus aureus a Streptococcus spp), ale u Staphylococcus aureus trval 4 hodiny při účinnosti 42,20 % a u Streptococcus spp 6 hodin při účinnosti 53,30 %. Vzhledem k tak krátkodobému účinku kolostra pouze na 2 z kauzativních organismů je doporučeno, aby novorozenci s ophtalmia neonatorum byli vzati do nemocnice a byla jim poskytnuta konvenční léčba antibiotiky.

Staphylococcus aureus, Ophthalmia neonatorum, Colostrum, Gentamicin, Chlamydia trachomatis.

Ophthalmia neonatorum, neboli novorozenecký zánět spojivek, je označení pro jakýkoliv zánět spojivek s výtokem, který nastává během prvních 28 dní života ^1-5. Infekce může být gonokoková (způsobená organismem Neisseria gonorrheae) - potenciálně vedoucí k slepotě; nebo negonokoková, kdy je riziko oslepnutí nízké ^3-7. Nejdůležitějším negonokokovým etiologickým činitelem je Chlamydia trachomatis ⁸. Novorozenecký zánět spojivek je běžný v mnoha rozvojových zemích ^9-10. Často je to kvůli pohlavně přenosným onemocněním, jako je chlamydiová trachomatis a Neisseria gonorrhoeae (kapavka)11. Prevence ophthalmia neonatorum spočívá do značné míry ve znalosti typu a výskytu organizmů, které jej zapříčiňují, stejně jako znalosti jejich citlivosti na dostupná antibiotika ^11-14.

Spojivka novorozence je po narození sterilní, ale brzo je kolonizována rozličnými organizmy, které mohou být buď patogenní, nebo nepatogenní. Spojivka novorozence je náchylná k infekci, protože jsou zde nízké hodnoty antibakteriálních činidel a proteinů jako lysozym a imunoglobulinů A a G, a také protože ochranná vrstva slz, a jejich proudění, se teprve začíná vyvíjet ¹⁵.

Dodnes je běžná praxe, kdy matky svým novorozencům kapou do očí mateřské mléko, jakmile zpozorují jakýkoliv výtok ¹⁶. Novorozenecký zánět spojivek nastupuje během prvního měsíce života a může být aseptický, nebo septický. Aseptický novorozenecký zánět spojivek je většinou chemicky způsobený zánět, vyvolaný roztokem dusičnanu stříbrného, který se používá jako ochrana před infekčním zánětem spojivek. Bakteriální, chlamydiové a virové infekce jsou hlavními příčinami septického novorozeneckého zánětu spojivek, z nichž nejběžnějším infekčním agens je chlamydie. Novorozenci mohou tato infekční činidla získat při průchodu porodním kanálem během porodu ¹⁷.

Ophthalmia neonatorum se projevuje akutním hnisavým výtokem z očí, většinou oboustranným a spojeným s chemózou (zduření a otok spojivky v okolí rohovky), zřetelnou hyperemií (překrvení) a otokem víček, který, pokud zůstane neléčený, může vést ke slepotě v důsledku zvředovatění a zjizvení rohovky ¹⁸.

Toto byla srovnávací experimentální studie. Byla to výhledová studie sestávající z novorozenců z novorozeneckého a porodnického oddělení Státní Univerzitní Fakultní Nemocnice v Lagosu. Věkové rozpětí novorozenců bylo od narození do 10 dní, průměrný věk činil 5,8 dní. U těchto novorozenců bylo známo, že se u nich vyskytuje symptomatická ophthalmia neonatorum.

Pro tuto studii byly použity vzorky z očí sta novorozenců vykazujících symptomy ophthalmia neonatorum, které zahrnují výtok, chemózu spojivek, otok víček a hyperemii. Vzorky byly odebrány stěrem spodního povrchu spojivky pomocí sterilních tampónů. Tampóny byly označeny pro požadované testy a vzaty do laboratoře, kde byly v předem označených agarových miskách vysušených v peci (Čokoládový, Živný a Krevní agar) kultivovány při 37°C po dobu 24 hodin. Misky s čokoládovým krevním agarem byly inkubovány v mikroaerofilních podmínkách, nebo v anaerobním prostředí za použití nádoby naplněné CO₂.

Poté co byly přes noc inkubovány, byly kultivační misky vykazující nárůst rozetřeny do proužků a sub-kultivovány po dobu dalších 24 hodin při 37°C. Agarové misky nevykazující nárůst byly dále inkubovány po dobu 24 hodin při 37°C a poté ty z nich, které vykazovaly nárůst, byly sub-kultivovány kvůli purifikaci. Izoláty vzniklé na médiích byly identifikovány za použití standardních technik, které zahrnovaly posouzení morfologie kultur a jejich biologických charakteristik. Pro zjištění citlivosti na antibiotika byly použity kruhové difuzní testy. Po kultivaci a nárůstu různých mikroorganismů byly u všech izolovaných organismů provedeny testy pro zjištění citlivosti na kolostrum a gentamicin.

Pro testování gentamicinu byl odebrán sterilní bakteriologickou kličkou vzorek kolonie z každého organismu, který byl následně rozetřen na povrch živného agaru vysušeného v peci. Poté byl na povrch vzorku položen antibiotický disk (gram negativní) obsahující gentamicin. Následně bylo vše inkubováno po dobu 24 hodin. Vznik čiré zóny značil, že daný organismus byl citlivý na antibiotikum, v tomto případě na gentamicin. Vznik čiré zóny znamenal, že antibiotikum zastavilo růst a dále utlumilo aktivitu daného organismu prostřednictvím zachování čiré zóny. Tento jev byl ohodnocen jedním, dvěma, nebo třemi plusy, v závislosti na velikosti inhibované oblasti v milimetrech. Výsledky byly poté zaznamenány.

Pro testování colostra byly izoláty emulgovány v 1 ml colostra. Pomocí bakteriologické kličky byly vzorky naneseny na živný agar a kultivovány, aby se otestovala jejich citlivost. Ukazatelem byla inhibice růstu, nebo výskyt. Vzorky byly monitorovány po dobu 2, 4 a 6 hodin a pak po 24 hodinách. Plus (+) indikovalo citlivost organismu na kolostrum, zatímco (-) značilo, že organismus není na kolostrum citlivý.

Bylo odebráno celkem sto dva vzorků z očí (N=102). Devadesát šest vzorků zaznamenalo nárůst (94,10 %), zatímco zbylých šest vzorků (5,90 %) žádný nárůst bakterií nevykazovalo.

Z izolovaných mikroorganismů byl nejvíce zastoupen Staphylococcus aureus (n=63) a nejméně Neisseria gonorrhoea (n=2). Staphylococcus aureus byl zastoupen v 65,6 %, Streptococcus spp ve 22,9 %, Escherichia coli v 9,4 % a nejméně zastoupena byla Neisseria gonorrhoea s 2,10 %.

Citlivost mikroorganismů na gentamicin a kolostrum nebyla distribuována normálně (Kolmogorov-Smirnov Z-test: Z=4,61; P<0,05). Rozdíly v citlivosti bakteriálních izolátů na gentamicin a colostrum byly statisticky významné (Mann Whitney U-statistic: U=44,0; P<0,05).

U všech mikroorganismů citlivých na gentamicin (Staphylococcus aureus, Streptococcus spp, Escherichia coli a Neisseria gonorrhoea) začala inhibice růstu po 2 hodinách inkubace antibiotických disků spolu s kultivačním médiem a izolovanými bakteriemi, a vydržela 24 hodin. Citlivost izolovaných bakterií na gentamicin přetrvává po dobu 24 hodin. Ale vzorky Staphylococcus aureus a Streptococcus spp začaly být citlivé po 2 hodinách inkubace a účinek trval jen 4 hodiny u 42,2 % případů, a u zbývajících 53,3 % byl nástup po 2 hodinách a účinek přetrval okolo 6 hodin. Zatímco antimikrobiální aktivita gentamicinu proti citlivým organismům přetrvávala po 24 hodin, aktivita colostra trvala pouze 6 hodin.

Tabulka 1: Celkové počty izolátů

organismus	počet	procento (%)
Vykazující nárůst bakterií	96	94,1
Bez nárůstu bakterií	6	5,9
Celkem	102	100

Tabulka 2: Procentuální zastoupení organismů v 96 vzorcích vykazujících nárůst (n=96)

organismus	počet	procento (%)
Staphylococcus aureus	63	65,6
Streptococcus	22	22,9
Escherichia	9	9,4
Neisseria gonorrhoea	2	2,0
Celkem	96	100

Ze sta očí bylo setřením získáno 102 izolátů. To bylo způsobeno tím, že některé stěry obsahovaly více než jeden kauzální organismus. Z tohoto počtu 96 vykázalo nárůst, zatímco 6 nejevilo žádný nárůst bakterií. Příčinou mohly být chyby během kultivace, chlazení, nebo i v metodě odběru vzorků.

Byly izolovány čtyři organismy, z nichž nejvíce zastoupen byl Staphylococcus aureus s 65,5 %, následoval Streptococcus spp s 22,9 %, Escherichia coli s 9,4 % a nejméně zastoupená Neisseria gonorrhoea s 2,10 %.

Nedalo se zajistit, aby na každý tampón se vzorkem bylo použito colostrum od matky daného dítěte z důvodu podezřívavosti matek, co se týče odebírání mateřského mléka. Nicméně studie ^19-21 ukázaly, že kolostrum obsahuje u zdravých matek stejné komponenty. Jakékoliv rozdíly by tedy měly být pouze minimální. Colostrum účinkovalo na Staphylococcus aureus i na Streptococcus spp, ale účinek byl pouze krátkodobý, růst bakterií byl inhibován po dobu zhruba 4 hodin v 42,2 % případů a po dobu 6 hodin v 53,3 % případů.

O colostru je známo, že má antibiotický účinek a že obsahuje imunoglobulin, pročež je mu připisována role první ochrany (imunity) dítěte po narození ^16-19. Nicméně jeho účinek na ophthalmia neonatorum spočívá pouze v krátkodobém potlačení infekce, po kterém organismy dále pokračují v růstu ¹⁹.

Gentamicin, patřící mezi aminoglykosidy, je antibiotikum účinnější proti gram negativním organismům, než proti gram pozitivním ^15-18. To je naprostá pravda, poněvadž jeho citlivost na Escherichia Coli a Neisseria gonorrhoea byla 100 %, v protikladu k jeho citlivosti na Staphylococcus aureus (60,3%) a Streptococcus spp (72,2%). Nicméně stále vykazoval lepší citlivost, neboť jeho účinek trval až 24 hodin.

Olatunji ¹⁶ při své práci v metropoli Kaduna zjistil, že Staphylococcus aureus byl převládajícím organismem a Neisseria gonorrhoea nejméně častým zjištěným organismem. V jeho studii vykazoval Gentamicin 77% citlivost na Staphylococcus aureus a 62% citlivost na Escherichia coli. Další studii, která je v korelaci s tou naší, vypracovali Nsanze a kolektiv ¹⁵, kteří zjistili jako převládající organismus Staphylococcus aureus a Neisseria gonorrhoea jako nejméně častý. To by mohlo být způsobeno nižším výskytem kapavkových infekcí v důsledku lepší zdravotní péče a povědomí veřejnosti ^15,16.

Ibhanesebhor a Otobo ⁵ zkoumali in vitro inhibiční vliv colostra a mateřského mléka na organismy způsobující ophthalmia neonatorum. Během výzkumu zjistili, že inhibiční účinnost colostra na Staphylococcus aureus a koliformní organismy (Escherichia coli a Klebsiella) byla měnší, nebo rovna 50 % a účinek průměrně trval po dobu 6 hodin. Toto je v rozporu s naším výzkumem, neboť Escherichia coli nebyla na colostrum citlivá vůbec a citlivost Staphylococcus aureus byla okolo 47,6 %.

Pishiva a kolektiv ¹⁸ zjistili rozvoj ophthalmia neonatorum u 9,1 % novorozenců, u kterých bylo jako ochrana před infekcí použito mateřské mléko, ve srovnání s 25,6% rozvojem onemocnění u novorozenců, kterým žádná ochrana poskytnuta nebyla. Dále zjistili, že převládajícím přítomným organismem byl Staphylococcus aureus, což je ve shode s naší studií.

Tato studie je v rozporu s prací vypracovanou Seiga a kolektiv ²¹, která předpokládala, že většina organismů je rezistentní na gentamicin. To by mohlo být způsobeno environmentálními rozdíly mezi jednotlivými kmeny přítomných organismů. Schaller a kolektiv ²⁰ ve svém výzkumu zjistili, že chlamydia trachomatis je nejčastěji se vyskytujícím patogenem u ophthalmia neonatorum.

Matky by měly být odrazovány od toho, aby svým dětem kapaly do očí mateřské mléko, neboť to pouze maskuje problém, aniž by to poskytlo trvalé řešení. Zpožděný nástup vhodné léčby by mohl vést k zhoršení stavu, zvláště pokud jde o onemocnění gonokokového původu. Důsledkem gonokokového novorozeneckého zánětu spojivek může být zvředovatění a zjizvení rohovky, vedoucí následně až ke slepotě ^22,23. Matkám by se mělo radit, aby vzaly své děti do nemocnice, jakmile si u nich všimnou jakéhokoliv výtoku. Navíc by měly matky dodržovat dobrou hygienu, což výrazně pomůže v prevenci této infekce.

Tabulka 3: Citlivost organismů na gentamicin

organismus	počet	citlivost (%)
Staphylococcus aureus	38	60,3
Streptococcus spp.	16	72,7
Escherichia coli	9	100
Neisseria gonorrhoea	2	100

Tabulka 4: Citlivost organismů na colostrum

organismus	počet	citlivost (%)
Staphylococcus aureus	30	47,6
Streptococcus spp.	12	54,5
Escherichia coli	0	0
Neisseria gonorrhoea	0	0

• 1. Assadian O., Assadian, A., Aspack, C., Hahn, D. and Koller, W. (2002): Prophylaxis of Ophthalmia Neonatorum - a Nationwide Surveyof the Current Practice in Austria.Wen. Klin.Wochensch. 114(5-6): 194-9.
• 2. Cugaly, N. (1984): The Prevention of Ophthalmia Neonatorum: Historical Background and Current Issues.Advances Int. MaternalChildHlth4: 11-25.
• 3. Prescott, L. M., Harley, J. P. and Klein, D. A. (1999): Microbiology. 4 Edn. McGraw-Hills Company, 780pp.
• 4. Goldbloom, R. B. (1994): Prophylaxis for Gonococcal and Chlamydial Ophthalmia Neonatorum.OttawaHlthCan, 168: 68-75.
• 5. Ibhanesebhor, S.E. andOtobo,E. S. (1996): In Vitro Activity of Human Milk against causative organisms of Ophthalmia Neonatorum in Benin City, Nigeria. J. Trop. Pediatr. 42(6): 327-9.
• 6. Jarvis, V. N., Levine, R. and Asbell, P. A. (1987): Opthalmia Neonatorum: study of a decade experience at the Mount Sinai. Br. J. Ophthalmol, 71(4):295-300.
• 7. Isenberg, S. J., Apt, L. and Del-Signore, M. th (2003): A double application approach to Ophthalmia Neonatorum prophylaxis. Pubmed. 87: 1449-52.
• 8. Isenberg, S. T., Apt, L. and Del-Signore, M. (1995): The controlled Trial of Povidoneiodine as prophylaxis against Ophthalmia Neonatorum.NewEng. J.Med, 332(9): 562-6.
• 9. Kanski, J. J. (1998): Clinical Ophthalmology. 3 Edn. Butterworth-Heinemann Int'l edn. Woburn,MA, 514pp.
• 10 Korhonen, H. I., Marnila, P. I. and Gill, H. S. (2000): Milk Immunoglobulins and Complement factors.Br. J. Nutr, 84: 75-80.
• 11. Kransy, J., Borodvanska, J. and Hruba, D. (2005): The Relationship between Chlamydial trachomatis and Chlamydial pneumonia as the cause of Neonatal Conjunc t ivi t i s . Ophthalmologica. 219(4): 223-32.
• 12. Kransy, J., Borodvanska, J. and Hruba, D. (2003): Chlamydial pneumonia- Etiology of Ophthalmia Neonatorum. Cesk. Slov. Oftalmol, 59(4): 240-8.
• 13. Laga, M., Naamara, W., Brunham, R. C., D'Costa, L. J., Nsanze, H., Piot, P., Kunimoto, D., Ndinya-Achola, J. O, Slaney, L. and Ronald, A. R. (1986): Single dose therapy of Gonococcal Ophthalmia Neonatorum with Ceftriaxone . NewEng. J.Med. 315(22):1382-5.
• 14. Mohile, M., Deorari, A. K., Satpathy, G., Sharma, A. and Singh, M. (2002): Microbiological study of Neonat al Conjunctivitis with special reference to Chlamydial trachomatis. India J. Ophalmol. 50(4): 295-9.
• 15. Nsanze, H., Dawodu, A., Usami, A., Sabarinathan, K. and Varady, E. (1996): Ophthalmia Neonatorum in United Arab Emirates.Ann. Trop. Paediatr, 16(1): 27-32.
• 16. Olatunji, F. O. (2004):Acase control study of Ophthalmia Neonatorum in Kaduna II: causative agents and their Antibiotic sensitivity.WestAfr. J.Med, 23(3): 215-20.
• 17. Pierce, J. M., Wada M. E., and Seal U. (1982) Ophthalmia Neonatorum in the 1980's: incidence andetiology.Br. J.Med. 2: 162-163
• 18. Pishva, J., Krunsy D. T., Shuny K. S. and Sabaatain G., (2000): Application of Breast Milk topically for the prevention of Neonatal Conjunctivitis in Iran. Ann Trop Paediatr, 12(1): 15-9.
• 19. Ramsey, K. H., Pousen, C. E. and Motiu, P. P. (1998):The inVitroAnti-microbial capacity of human Colostrum against Chlamydial trachomatis. J. Reprod. Immunol, 38(2):155- 67.
• 20. Schaller, U., Mino De Kasparh, H. and Schriever, S. (1997): Ophthalmia Neonatorum caused by chlamydial trachomantis: Rapid diagnosis and therapy. Ophthalmologie, 94(5):317-20.
• 21. Seiga, K., Shoji, T. and Sugiyama, Y. (1990): Chemoprophyl axis of Ophthalmia Neonatorum through vertical infection - Evaluation of Crede's method using Ofloxacin and Gentamicin. Jpn. J. Antibiot, 43(1): 105-10.
• 22. Vasumathy, V. (2004): Prophylaxis of Ophthalmia Neonatorum. Br. J. Ophthalmol.88(10):1352-5.
• 23. Yetman, R. and Coody, D. (1997): Conjunctivitis: a practice Guideline. J. Pediatr. HlthCare, 11(5): 238-44.