Syndrom vyhoření a chronický únavový syndrom
Syndrom vyhoření a chronický únavový syndrom jsou charakterizovány jako psychické stavy, při kterých postižení prožívají velmi silné a vlastními silami nezvládnutelné vyčerpání.
Oba syndromy se objevují zejména po delší a intenzivní práci s lidmi a proto je jejich výskyt častější u lékařů a zdravotních sester, manažerů a finančních poradců, učitelů a psychologů, dealerů a policistů.
Syndrom vyhoření
Syndrom vyhoření poprvé popsal v roce 1975 H. Freudenberger (časopise Journal of Social Issues, článek "Staff burnout"). Někdy je označován jako syndrom vyhasnutí, nebo vyprahlosti.
Se syndromem vyhoření u tzv. pomáhajících profesí souvisí ztráta profesionálních zájmů, nadšení a osobního nasazení jako následek velmi intenzívního zaujetí určitou prací nebo myšlenkou. Existuje sice mnoho definic syndromu vyhoření, ale všechny se shodují v těchto rysech:
- psychický stav, kdy postižený prožívá silné vyčerpání
- postihuje profese založené na práci a/nebo kontaktu s jinými lidmi a v závislosti na hodnocení těchto lidí
- spoluúčast symptomů psychických, fyzických a sociálních
- syndrom se projevuje emoční vyčerpaností a opotřebením (kognitivním vyčerpáním), celkovou a silnou únavou
- syndrom je způsoben nerovnováhou profesního očekávání a profesní reality, rozporem mezi ideálem a realitou
- hlavním zdrojem syndromu vyhoření je chronický stres
Chronický stres
Posledně zmíněný chronický stres úzce souvisí s pracovní činností, na kterou se nabalují další zátěže (osobní život, sociální a fyzikální okolí). Pomáhající profese jsou typické vysokým nárokem na výkon a odpovědnost se závažnými důsledky při omylu, absencí přestávek nutných pro odpočinek a načerpání dalších sil, někdy i pocitem "profesního poslání".
Chronický únavový syndrom
Postižený se při této poruše cítí bez zjevné příčiny neustále a dlouhodobě vyčerpaný. Chronický únavový syndrom neboli myalgická encefalomyelitida, anglicky chronic fatigue syndrome (CFS), má nejasné příčiny a je definován několika symptomy, nejčastěji klinicky prokazatelnou únavou, která neustupuje ani po odpočinku trvajícím nejméně šest měsíců a která není ani podrobnými vyšetřeními vysvětlitelná.
Je logické, že únavový syndrom drasticky omezuje aktivity nemocného, které dříve běžně prováděl. Názory se různí, ale většina lékařů specializujících se na léčbu únavového syndromu se domnívá, že se jedná o celou skupinu syndromů s různou příčinou ale stejným projevem a že rozvoj onemocnění je ovlivňován interakcemi infekčních, neuroendokrinních, imunologických a psychogenních faktorů.
Colostrum jako regenerátor buněk a dobíječ energie
Někdy až fanatické a vražedné pracovní nasazení podnikatelů a workoholiků často vyústí do chronického únavového syndromu a syndromu vyhoření. Když si uvědomíme, jaké látky jsou v Colostru obsaženy a že syndromy mnohdy souvisejí také s oslabením naší imunity, je vcelku logické, že Colostrum může fungovat jako silný a výkonný prostředek pro celkovou regeneraci našeho organismu a k posílení imunity. Něco jako regenerátor buněk, posilovač imunitního systému a dobíječ energie v jednom. O síle Colostra existuje mnoho kazuistik a studií, podívejte se např. na studii Účinky Colostra na stavbu těla a fyzickou výkonnost při zátěži.